ŠPIČKOVÁ TECHNOLÓGIA Z DIELNE ÚSPEŠNÉHO SPINOFFU

Čím sa zaoberá firma ADVACAM a ako využíva poznatky z univerzitného výskumu v praxi?

Jan Jakůbek: ADVACAM se zabývá vývojem a výrobou detektorů pro zobrazování mimo oblast běžného viditelného světla. Jedná se o průlomovou technologii, která vznikla v rámci mezinárodní spolupráce vědeckých institucí, na české straně reprezentované ČVUT , kde jsem původně působil. V ADVACAM-u modifikujeme výstupy z ÚTEF (Ústav technické a experimentální fyziky ČVUT) pro běžné použití mimo vědu – například v průmyslu, zdravotnictví, a dokonce i v tak nepravděpodobných oblastech jako je umění.

Ako prebieha riadenie firmy a plánovanie aktivít v rámci spolupráce univerzity a vedenia firmy?

Jan Sohar: S vedením ÚTEF probíhají pravidelná setkání, kde diskutujeme aktuální témata v rámci technologického vývoje a vědecké projekty, na nichž se podílíme a společně je realizujeme. V tomto směru jsme velmi aktivní zvláště v oblasti vesmírného výzkumu. Mimoto organizujeme společné workshopy, kde si naši pracovníci vyměňují informace o vědeckých aktivitách a konkrétních výsledcích své práce. V neposlední řadě organizujeme společné praktické experimenty.

Popíšte, prosím, vývoj konkrétneho produktu ako príklad spolupráce s univerzitou.

JJ: Z poslední doby mě jako první napadá RaDron. Jeden z našich dlouhodobých projektů, na kterém se ADVACAM vědecky podílí, jehož cílem je plně autonomní bezpilotní letecký prostředek ovládaný umělou inteligencí pro účely radiačního mapování. V tomto případě s miniaturní Comptonovou kamerou založenou na pixelovém detektoru Timepix3 – konkrétně jde o detektor MiniPIX TPX3, který vyvinul náš vědecký tým v pražských Holešovicích.

Aká je podľa vás výhoda pôsobiť v univerzitnom spinoffe, v čom sa to hlavne odlišuje od fungovania bežnej firmy?

JS: Umožňuje nám to propojit a oboustranně využít přednosti obou světů. Zužitkovat výhody akademické a byznysové sféry lze vlastně označit jako takovou DNA naší společnosti. Vědecké týmy mají přístup k naší technologii a my zase máme možnost využít akademickou infrastrukturu. Zároveň nám to umožňuje aplikovat naši technologii ve zcela nových, často až nepravděpodobných oblastech, jako je kriminalistika, medicína nebo třeba výtvarné umění.

V posledně jmenovaném oboru se prosadil InsightART, jenž vznikl vlastně jako spin-off našeho spin-offu, a jako dceřiná firma ADVACAM-u se zaměřuje na ověřování pravosti uměleckých děl a má v této oblasti za sebou již několik úspěchů. Mimo jiné spektrální analýzu obrazu Madonna s dítětem, o jehož původu se dlouhou dobu vedly spory, kterou Evropská kosmická agentura dokonce zařadila na svůj seznam nejzajímavějších událostí roku 2021.

Aký míľnik by ste chceli v budúcnosti dosiahnuť?

JS: Mezi hlavní oblasti, do kterých již pronikáme a v budoucnu bychom to chtěli ještě prohloubit, patří vzdělávání, zdravotnictví a vesmírný výzkum. Ve všech těchto segmentech vidíme v budoucnosti opravdu velký potenciál pro využití naší technologie.

JJ: V současnosti již spolupracujeme s několika institucemi na středoškolské i vysokoškolské úrovni, které mohou využívat náš detektor MiniPIX EDU určený pro výuku fyziky. Stačí ho připojit k USB portu počítače, spustit software a před Vámi se začnou objevovat obrázky ionizujících částic. Studenti tak mohou vidět radioaktivitu běžných materiálů a předmětů – například kus žuly, popel, papírový sáček z vysavače nebo rouška. Nudná teorie se tak najednou promění ve vzrušující praktickou ukázku.

JS: Ve zdravotnictví spolupracujeme s 1. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy na projektu transferu technologie do humánní medicíny. Zde hledáme způsob, jak v kombinaci s tradičními metodami, mezi které patří třeba počítačová tomografie, získat obraz, který lékařům až dosud zůstával skryt – přesně podle motta naší společnosti. Nejdál jsme se ale v medicínské oblasti dostali s Fakultní nemocnicí v Motole při práci na projektu ThyroPIX, jehož základem je mobilní gama kamera umístěná na robotické rameno. Tento náš vynález by mohl významně zjednodušit a zpřesnit diagnostiku a také ověřování terapeutických postupů například v léčbě rakoviny štítné žlázy.

Spolupracujete aj so zahraničnými univerzitami?

JJ: V zahraničí se naše akademická spolupráce výrazně projevila na poli třetího zmíňovaného oboru, a tím je vesmírný výzkum. S University of Houston v Texasu jsme spolupracovali na vývoji miniaturní jednotky pro sledování radiačního prostředí ve vesmíru, konkrétně pro ochranu astronautů na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Tato aktivita později vedla k dlouhodobé spolupráci s NASA, která trvá dodnes.

V průmyslovém odvětví jsme zase s Danmarks Tekniske Universitet v Dánsku realizovali vývoj nových metod využití našich detektorů v krystalografii (XRD), které se staly základem nové generace zařízení hned několika renomovaných firem, což jim následně umožnilo řádově zvýšit výkon jejich vlastních produktů.

Jan Jakůbek

Jan Jakůbek dohliada na výskum, vývoj a inovácie a je zodpovedný za vývoj nových zobrazovacích metód. Zaoberá sa zobrazovaním žiarenia a pixelovými detektormi. Má rozsiahle skúsenosti v oblasti experimentálnej a časticovej fyziky, algoritmov, elektroniky a softvéru. Jan získal doktorát z jadrovej fyziky na ČVUT v Prahe. Bol tiež zakladajúcim členom a predchádzajúcim vedúcim katedry na Ústave experimentálnej a aplikovanej fyziky ČVUT v Prahe. Získal 10 patentov a je autorom viac ako 300 vedeckých prác s viac ako 30 000 citáciami. Je skúsený vedúci tímu, vedúci projektu a analytik problémov.

Jan Sohar

Jan Sohar je odborník na rozvoj podnikania a je zodpovedný za interné a externé zlepšovanie procesov. Má skúsenosti s riadením dodávateľského reťazca, financovaním a prevádzkou spoločnosti. Má bohaté skúsenosti s prácou s technologickými startupmi a úspešne uviedol na trh mnoho inovatívnych produktov.

Absolvent politických vied na Trnavskej univerzite v Trnave. Už 15 rokov pôsobí v mediálnej sfére. Pracoval ako zástupca šéfredaktorky a šéfredaktor v týždenníku spoločnosti Petitpress. Viac ako tri roky bol zástupcom šéfredaktora v lifestylovom magazíne BREAK, kde mal okrem iného na starosti aj sekciu vedy a techniky. Okrem toho je autorom a spoluautorom mnohých odborných monografií a článkov s historickou, zahraničnopolitickou či vedecko-technickou tematikou. Momentálne pracuje ako šéfredaktor a odborný pracovník oddelenia transferu technológií v Centre vedecko-technických informácií SR.